Profily souborů z minulých ročníků

Taneční škola BETTY

Taneční škola BETTY byla založena v Praze 4- Modřanech v roce 1990 – letos tedy slaví dvacetileté výročí. Z nejlepších tanečníků této školy vznikl Folklorní soubor BETTY, který má několik věkových skupin (děti od 4 do 30 let). Tančí převážně české a moravské lidové tance, pod vedením Mgr.Betty Jitky Šváchové.

Soubor má za sebou mnoho úspěšných vystoupení po celé České republice. Pravidelně
vystupuje v Praze na Křižíkově fontáně, na Staroměstském a Václavském náměstí během vánočních a velikonočních trhů a od nultého ročníku se každoročně účastní mezinárodního festivalu Pražský jarmark.

Mezinárodních folklorních festivalů a slavností se účastní nejen v Čechách, ale po celé Evropě (Polsku, Maďarsku, Rakousku, Německu, Itálii, Francii, Belgii, Chorvatsku, na Korfu v Řecku).  S velkým úspěchem reprezentoval Českou republiku i na zámořských festivalech v Brazílii, Kanadě a Mexiku.

Soubor spolupracuje s muzikou JARO z Ústí nad Orlicí, kterou vede Jan Dostál.

ČTYŘLÍSTEK

Soubor lidových písní a tanců Čtyřlístek vznikl v roce 1976 z podnětu členů lidové muziky, která na Gymnáziu J.A. Komenského v Novém Strašecí působí nepřetržitě od roku 1956, tedy více než 50 let.

Soubor se zabývá především folklorem středních  Čech (Rakovnicko, Berounsko, Slánko), ale jeho cimbálová muzika hraje i písně Moravy (zejména Moravského Slováckého a Valašska) a dudácká kapela zase písně jižních i západních Čech.

Čtyřlístek patří již řadu let mezi přední české folklorní soubory a pravidelně se zúčastňuje celé řady folklorních festivalů a přehlídek. Za dobu své existence uskutečnil soubor více než 1500 vystoupení v celé naší vlasti i daleko za hranicemi. Jeho vystoupení měla úspěch ve Francii, Itálii, Belgii, Holandku, Německu, Dánsku, Polsku, Slovinsku, Maďarsku, Izraeli a samozřejmě na Slovensku.

Soubor se objevil několikrát na televizní obrazovce a jeho muzika natáčela s Čs. rozhlasem.

V roce 1989 vyšla ve vydavatelství Supraphon dlouhotrvající deska s názvem Čtyřlístek. K výročí svého založení v roce 2001 vydal Čtyřlístek průřezovou CD nahrávku cimbálové muziky souboru.

Vedoucí a umělecký vedoucí souboru: Bohumil Chochola, Cimbálová muzika: František Bušek, Česká muzika: Tomáš Vávra, Dudácká muzika: Vladimír Novotný, Dívčí CM: Tereza Makovcová.

Soubor GAUDEAMUS VŠE Praha

Kořeny souboru Gaudeamus sahají do roku 1949. Zřizovatelem souboru je Vysoká škola ekonomická v Praze, jeho členové jsou studenti a absolventi VŠE a dalších pražských vysokých škol.

Soubor tvoří lidová muzika, taneční a pěvecká skupina. Soubor Gaudeamus se zaměřuje na scénické zpracování českého lidového hudebního, pěveckého a tanečního umění, snaží se objevovat nové možnosti práce s lidovou kulturou, ale i znovu odkrývat a uchovávat stopy zanechané našimi předchůdci. Své místo si Gaudeamus vydobyl především neobvyklým a často překvapivým zpracováním motivů lidové kultury, humorem, velkým zaujetím všech interpretů i důrazem na detail a dokonalost provedení. Jako ojedinělé je hodnoceno výrazové a pohybové zapojení muziky do komponovaných pořadů.

V repertoáru souboru jsou jednotlivá taneční a pěvecká čísla, hudebně-pěvecké pořady Písničky ze čtyř soudků, O vojácích a panenkách a komponované pořady Čertovská suita, Pocta Erbenovi, Masopustní hra o svatbě a Poezie svatojánské noci. V roce 2009 uvedl Gaudeamus premiéru představení Cestou krajinou režiséra a choreografa Martina Packa a nový hudebně-pěvecký blok  Na tom našem nátoníčku, na němž dramaturgicky spolupracovala a  režijně připravila  Jaroslava Šiktancová, v letošním roce 2010 pak taneční číslo Jiřího Pittera Má panenko rozmilá, inspirované jihočeskými koly a vzpomínkou na choreografku Alenu Skálovou.

Výročí souboru Gaudeamus, ale především jeho tvorbě a prezentaci lidového umění na scéně byl věnován také díl pořadu České televize Folklorika, vysílaný 16. 1. 2010.  V roce 2009 obdržel soubor na festivalu Akademický Zvolen 2009 Diplom Za mimořádnou autorskou tvorbu  a Cenu Slovenské spořitelny Bratislava, a.s.  Za rok 2009 byl pak  nominován na cenu FOSKAR v kategoriích soubor, muzika a vokální sbor.

Vedoucí souboru a pěvecké skupiny: Květa Matoušová

Vedoucí taneční skupiny: Věra Fenclová

Vedoucí muziky: Marek Janata

Folklorní soubor HOŘEŇÁK

Folklorní soubor Hořeňák v minulém roce oslavil kulaté výročí – krásnou šedesátku. Tento soubor se zabývá zpracováním podkrkonošských písní, tanců a tradic. Při jeho založení souboru stál známý profesor Vratislav Vycpálek, který mu dal jedinečný směr a duši.

Již od roku 1949 soubor písní a tanců Hořeňák z Lázní Bělohrad přináší lidem svým vystupováním radost. Tehdy si asi nikdo ze zakládajících členů nepomyslil, že ještě v roce 2010 bude tento soubor vystupovat a sklízet takové ovace, tak jak je jejich zvykem po celé České republice i v dalekém či blízkém zahraničí.

Jak oslavit tak dlouhou existenci? No přeci tancem a zpěvem, tím, co je Hořeňákům nejbližší. A jelikož sami oslavenci neberou na lehkou váhu, že tu jsou již takovou dobu, připravili si pro vás speciální pořad. Předvedou ho na Pražském jarmarku 29. srpna 2010 ve 20,00 hod.

Už jste někdy viděli tančit folklor na vážnou hudbu? Nebo na rakenroll? Ať je již vaše odpověď jakákoliv, neváhejte a přijďte se podívat osobně. Opravdu to stojí za to. Toto odvážné pojetí lidových zvyků a propojení s různým typem hudby a s různým obdobím máte možnost spatřit pouze jednou. Pouze pro vás uvede soubor Hořeňák toto netradiční vystoupení. Hořeňáci si takový kousek mohou dovolit, vždyť ročně předvedou své umění přibližně 70 krát, takže zkušeností mají dostatek, ale na druhou stranu tancovat na jinou než lidovou muziku je pro ně také nové.

Souborem za jeho 61 let prošla spousta tanečníků, muzikantů a zpěváků a právě jim pozvání Hořeňáků míří přímo od srdce. Vzkazují: „Přiďte pobejt a spolu s námi zavzpomínat na doby, kdy i vy ste propotili nejednu košili a protancovali nejedny boty. Přiďte prostě všichni, kdo nás znáte a vy co nás neznáte, tak to přiďte teprve, ať tu neznalost doženete“.

Dětský folklorní soubor JIZERKA

Dětský folklorní soubor Jizerka byl založen v roce 2001. Postupem času a s přibývajícím počtem dětí se soubor rozdělil na tři skupiny: vlastní soubor Jizerku, Malou Jizerku a přípravku, kde začínají děti od čtyř let.

Soubor se zúčastňuje folklorních festivalů v rámci celé České republiky a absolvoval i několik zahraničních vystoupení. Je stálým účastníkem přehlídek dětských souborů v Pardubicích, v roce 2007 byl vybrán na i na celostátní přehlídku. Ve stejném roce získal první cenu v republikovém finále soutěže Sedmikvítek v Přibyslavi. Výrazně se soubor věnuje i slovesnému folkloru. Jevištní zpracování vánoční lidové hry bylo oceněno porotou postupem na celostátní přehlídku Dětská scéna v Trutnově.

Soubor se věnuje folkloru Podještědí, Pojizeří a Podkrkonoší.

Dětský folklorní soubor KYTICE

Dětský folklorní soubor Kytice působí od roku 1994 v Praze - Letňanech jako pokračovatel dospělého souboru stejného názvu. V dnešní době pracuje s více než 60 dětmi od nejmenších, čtyřletých, až po studenty středních škol. Tanečníci jsou rozděleni do tří skupin podle věku a schopností.

Kytice má na svém repertoáru taneční pásma, tance a písně jižních a středních Čech a Chodska.  Folklorní materiál vybírá, choreograficky upravuje do pásem s různou tématikou a s tanečníky nacvičuje umělecká vedoucí souboru Milena Pitterová.

Tanečníkům vytváří hudební doprovod dudácká muzika pod vedením Mileny Kmentové-Pitterové, která připravuje většinu hudebních úprav a aranžmá. Působí v ní muzikanti různého věku od 6 do 36 let, které spojuje zájem o lidovou hudbu.

Za dobu své existence soubor uskutečnil bezpočet vystoupení (25 – 30 ročně). Pravidelně se  zúčastňuje významných folklorních festivalů v České republice a naši lidovou kulturu reprezentoval i v zahraničí (naposledy Chorvatsko 2003, Polsko 2004 a Francie 2006). Pravidelně udržuje čilé výměnné  kontakty se slovenskými soubory.

K největším úspěchům patří účast na mezinárodních festivalech „Strážnice“ a „Rožnovská valaška“ v roce 2005 a vítězství na Zemské přehlídce dětských folklorních souborů v roce 2007  a 2009.

Vojenský umělecký soubor ONDRÁŠ

Vojenský umělecký soubor ONDRÁŠ sídlí v České republice – městě Brně a jeho zřizovatelem je Ministerstvo obrany České republiky.

V současné době působí v České republice jako jediné profesionální těleso svého druhu, které patří ke špičce ve svém oboru. Soubor je tvořen mladými talentovanými umělci, ať již tanečníky, hudebníky či zpěváky. Inspiraci čerpá z lidové tradice, z projevu nejlepších zpěváků a vynikajících primášů, ale je si vědom i vztahu hudebních velikánů (např. Leoše Janáčka, Bély Bartóka, Jaroslava Juráška a dalších) k lidové tradici, hudbě a tanci.

Díky svému zřizovateli může soubor pracovat v profesionálních podmínkách, a také proto klade velký důraz na interpretační úroveň všech svých členů.

Šíře uměleckého záběru tohoto téměř stočlenného kolektivu je svým způsobem jedinečná. VUS ONDRÁŠ se dramaturgicky zaměřuje především na národopisné oblasti Moravy a Čech. V repertoáru se však nezřídka objevují i programová čísla, jejichž inspirací se staly lidové tance a melodie regionů Slovenska, Maďarska, Rumunska apod. Celková dramaturgie souboru se při tvorbě jednotlivých typů programů neomezuje pouze na umělecky ztvárněné folklorní pořady vycházející z lidových tradic, ale vytváří i divadelní programy s folklorní tématikou a dějovým námětem (Příběhy tancem vyzpívané –1999, Čertovinky – 2004).

Souborové statistiky hovoří o tom, že ONDRÁŠ každoročně uskuteční 150 – 200 vystoupení po celé  České republice a s úspěchem reprezentuje i v zahraničí, kde získává vedle řady ocenění i své nové příznivce (namátkou lze jmenovat cesty do Izraele, Japonska, USA,  Německa, Anglie, Francie, Holandska, Litvy a dalších států).

Doposud bylo vydáno 14 hudebních nosičů VUS ONDRÁŠ. V roce 2004 byl Českou televizí Brno natočen a odvysílán dokument Padesátiletý ONDRÁŠ, věnovaný 50. výročí souboru. Při této příležitosti byla vydána i reprezentační publikace s názvem Jánošík – ONDRÁŠ – 50 let vojenského uměleckého souboru.

Nedílnou součástí činnosti souboru je spolupořadatelství či účinkování na benefičních a charitativních akcích. VUSONDRÁŠ je rovněž spolupořadatelem dalších každoročně se konajících významných kulturních akcí:

cyklus letních folklorních večerů pod názvem F SCÉNA, který se koná v Brně na nádvoří Staré radnice a hradu Špilberk

celoměstská akce Brno – město uprostřed Evropy… festival zábavy pod hrady Špilberk a Veveří

mezinárodní armádní folklorní festival Rožnovská valaška, který se koná vždy v červnu v areálu Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm

pravidelné galakoncerty Zpěváčci – Slávik (přehlídka vítězů celostátních soutěží dětských zpěváků České republiky a Slovenska)

V posledních letech se uskutečnilo i několik projektů, ve kterých účinkoval VUS ONDRÁŠ se zajímavými zahraničními uměleckými tělesy (například španělský symfonický orchestr Chamartín s pěveckým sborem Talía, rumunský folklorní soubor Romafest apod.)

OSMINKA

Dětská lidová muzika OSMINKA působí při ZUŠ Taussigova v Praze 8, kde se začala formovat v roce 1999. Parta dětí hrající lidové písničky se na samém počátku scházela nejprve jako šestičlenná skupina začínajících houslistů, později se postupně rozšířila do současných 30 členů souboru ve věku 4 – 22 let. V poslední době má i taneční složku složenou převážně z muzikantů, mladší přípravnou muziku Malou Osminku od 6 do 12 let a pěveckou a taneční přípravku od 4 do 8 let.

Muzika čerpá z bohaté studnice lidových písní, říkadel a her různých etnografických oblastí Čech, a to zejména Chodska, Klatovska, Prácheňska, Budějovicka a Berounska.

Osminka se pravidelně účastní mnoha festivalů, soutěží a kulturních akcí pro děti i dospělé v Praze a po celé republice. S úspěchem vystoupila také na mezinárodních folklorních festivalech v Bulharsku, Slovensku a na Islandu. V květnu 2009 na celostátním kole soutěže lidových souborů při ZUŠ v Kyjově získala Malá Osminka 1.místo!

Svoje desáté narozeniny oslavila Osminka výročním koncertem v květnu 2010, kde také pokřtila svoje druhé CD Vlaštovička lítá, aneb od jara do jara. V červnu pravidelně organizuje folklorní festival Dětská folklorní Zahrada, letos se konal již 11. ročník. Soubor pracuje pod vedením Jany Pavlíčkové.

Dětský  folklorní soubor  Pramínek při ZUŠ v Černošicích nese svůj název od roku 1999, i

když před tím pracoval několik let bez vlastní muziky. Má čtyři věkové skupiny, od šestiletých dětí po dospělé. Tanečním pedagogem a choreografem je Mgr. Marcela Látalová, vedoucím muziky je Václav Polívka.

Pramínek ve své tvorbě čerpá především z oblasti středních Čech, ale nezaměřuje se pouze na jeden region. Klade důraz na spontánnost a tvořivost dětí s citlivým vztahem k hudbě, lidové poezii a přírodě.

Divákům se soubor Pramínek představuje především doma a v blízkém okolí. Během roku připravuje pro rodiče a ostatní diváky mnohá vystoupení, věnovaná ročním obdobím a jeho zvykům /vynášení Moreny, letní slavnosti, vánoční koledy apod./. Za dobu svého působení získal řadu ocenění v různých přehlídkách a festivalech.

Téměř každým rokem pořádá pro děti Letní tvůrčí dílnu v Bechyni. Jde o krásné letní setkání plné práce v prostorách středověkého kláštera s velkou zahradou, kde děti mají prostor jednak pro vlastní tvorbu a zároveň se zde připravuje nový program souboru.

Slovácký krúžek v Praze (1896 – 2010)

Slovácký krúžek v Praze, který je nejstarším pražským národopisným spolkem, sdružuje rodáky a  přátele Moravského Slovácka již od konce XIX.století. V současné době je registrováno více než 250 členů.

Krúžek vyvíjí po celý rok aktivní činnost. Členové se scházejí na besedách ve vysočanském KD GONG, každoročně organizuje v květnu Setkání s partnerskými Slováckými krúžky z Brna a Bratislavy - letos se společně sešli na Javorině a u památníku J.R. Štefánika na Bradle. Pravidelnými akcemi je jarní Košt - výstava vín v Domě barikádníků ve Strašnicích, účast na zářijovém Trojském vinobraní, podzimní Kateřinské hody a vánoční koledování. Největší událostí je Moravský ples, kdy letos v únoru proběhl již jeho 54. ročník.

Aktivní jsou dvě cimbálové muziky, jedna pod vedením primáše Martina Sochora a Žandár s primášem Ondřejem Blahou. Tradičně vystupují v rámci Setkání pražských muzik. Chasa společně s muzikami a mužským sborem vystupuje na některých folklorních akcích na Slovácku ( Starý Hrozenkov, Tvrdonice), ale i v Praze. Letos se představili členové krúžku na Národním krojovém plese v TOP Hotel Praha a v loňském roce byl Krúžek účastníkem Pražského jarmarku. Mužský sbor pod vedením Soni  Plzákové rovněž s úspěchem vystupuje na řadě akcí včetně koncertů v žižkovském Atriu.

Starostou Slováckého krúžku v Praze je Miroslav Říha. Krúžek již řadu let vydává časopis Vědomosť a informuje veřejnost o svých aktivitách na www.kruzek.cz.

Folklorní soubor ROSÉNKA

Folklorní soubor Rosénka přináší už 28. rokem do Prahy folklor Jižní Moravy. Jako jediný pražský kolektiv se aktivně věnuje zpracování dětského materiálu, her, písní a říkadel z této oblasti. Dospělá složka souboru, Velká Rosénka, vznikla netradičně až mnoho let po dětské skupině, z „odrostlých“ členů dětského souboru.

Soubor je součástí obecně prospěšné společnosti Dejvické divadlo, jejímž zakladatelem je Městská část Praha 6. Sídlí ve zkušebně Dejvického divadla v Praze-Dejvicích, kde se při pravidelných zkouškách střídá 5 dětských přípravek, 3 taneční skupiny a 2 cimbálové muziky.

Repertoár souboru čerpá převážně z oblasti hradišťského Dolňácka, ale rozšířil se také o Uherskobrodsko, Kopanice a moravsko-slovenské pomezí. Rosénka je známá především zajímavým výběrem materiálu a jeho netradičním zpracováním, za které získala mnohá ocenění na domácích i zahraničních festivalech a přehlídkách (Cena festivalu v Kroměříži, Zábřehu na Moravě, Trenčíně, 3x Hlavní cena festivalu v Rožnově p.R. a mnohé další).

O úspěšnosti souboru svědčí i řada pozvání na zahraniční zájezdy, na kterých se postupně vystřídali děti i dospělí (Hamburk, Norimberk, Otmuchow, Řím, Terni, Pavullo, Trenčín, Martin, Východná, Nitra, Ismailia, Salo, Badajoz...ad.)

Valašský soubor SEDMIKVÍTEK

Valašský soubor Sedmikvítek existuje již třicet let. Za tu dobu se v něm vystřídalo na 700 dětí a mladých lidí. V současné době pracují v souboru dvě dětské taneční skupiny a jedna skupina dospělých, dětská cimbálová muzika a cimbálová muzika dospělých.

Soubor zpracovává folklorní materiál z Valašska, převážně z jeho severní části. Vystupuje většinou s dějovými pásmy, které představují život ve valašské dědině v dobách dávno minulých. V hornaté krajině Valašska nebyl dříve život lehký, ale přesto prostí lidé žijící v kraji dovedli vytvořit tolik krásných  písní a tanců, které nám dosud díky předchozím generacím zanechali.

Valašský soubor Sedmikvítek púsobí ve Frenštátě pod Radhoštěm. Vedoucí souboru je jeho zakladatelka Mgr. Jana Šamánková, která vytváří spolu se svým synem Mgr. Petrem Šamánkem pro soubor choreografie jednotlivých programových čísel. Vedoucím cimbálových muzik je Ing. Vojtěch Stříž.

Valašský soubor Sedmikvítek je členem FoS ČR, ValFos a udržuje přátelství se soubory v Polsku a na Slovensku. Prostřednictvím Valašského souboru Sedmikvítek mohli poznat naši regionální kulturu diváci v mnoha evropských zemích.

Asociace Sport pro všechny

Česká asociace Sport pro všechny je organizace, která sdružuje kolem  200 000 členů v celé republice.  Zabývá se širokým  spektrem činností jak pro své členy, tak i pro veřejnost. Zájemci si mohou vybrat množství známých i méně známých rekreačních sportů, cvičení a pobytu v přírodě, gymnastické sporty, aerobic, tanec, ale i zdravotní tělesnou výchovu a psychomotoriku a další pohybové aktivity.

Ve svém vystoupení uvede ukázky z činnosti, které je možné předvádět na pódiu. Takže diváci uvidí zejména gymnastické a taneční pohybové skladby, akrobacii, populární aerobik, rokenrol, ale i trochu žonglování s míči, a další ukázky šikovnosti  a obratnosti, které si můžeme spojit i s představou staročeských jarmarků.

Vystoupí děti i dospělí z oddílů a odborů Sportu pro všechny z Prahy i hosté z mimopražských lokalit. Sport pro všechny se zabývá zejména rekreačními formami sportů, ale výjimky potvrzují pravidlo. A tak děvčata z řepského gymnastického oddílu Želvičky jsou letošní české vicemistryně v TeamGymu  Junior, v červenci úspěšně reprezentovaly Českou republiku na Eurogymu v Dánsku a k vidění budou i další úspěšní reprezentanti.sté z mimopražských lokalit.

Folklorní sdružení ŠARDIČAN

Šardice se nacházejí 10 km od Kyjova v malebném kraji Moravského Slovácka, kraji zpěvu, vína, folkloru a dobrých lidí. Folklor je přirozeným projevem Šardičanů a na toto kulturní bohatství jsou patřičně hrdi.

Pro Šardice je význačný vlastní kroj. Leží na rozhraní 3 folklorních podoblastí: Kyjovska, Hanáckého Slovácka a Dolňácka. Předkové si vybrali z krojů těchto podoblastí to nejhezčí, a tak vznikl jeden z nejbohatěji zdobených slováckých krojů.

Během let působily v Šardicích různé zájmové folklorní skupiny, kroužky i soubory. Současný Mužský pěvecký sbor MUŽÁCI ZE ŠARDIC a Slovácký krúžek ŠARDIČAN vznikly v roce 2000. Cimbálová muzika DENICA vznikala postupně od roku 1995 a zaměřuje se převážně na lidové písně Moravského Slovácka. Všechny 3 zájmové skupiny se v roce 2006 sloučily a vytvořily občanské sdružení „Folklorní sdružení ŠARDIČAN“. V roce 2008 se FoS ŠARDIČAN rozšířil o další 2 sekce – dětský folklorní kroužek ŠARDIČÁNEK a SENIORY, a tak sdružení má dnes již 75 členů.

Zcela amatérské občanské sdružení FoS Šardičan „zpívá, tančí a hraje pro radost svou i ostatních“. Tím se snaží dochovat a předat kulturní bohatství slováckého folkloru generacím příštím. Zároveň reprezentuje obec Šardice v okolí blízkém i vzdáleném.

Díky bohaté a plodné práci všech svých 5 sekcí  je FoS Šardičan již v kulturní oblasti dobře znám po celé republice. Účastní se vystoupení v rámci kulturního léta v lázeňských městech (Piešťany, Hodonín), jakož i významných folklorních festivalů, především však pořádá či vystupuje na všech domácích šardických kulturních a folklorních akcích, jako je krojový ples, fašaňk, kácání máje, zarážání hory či svěcení vína. Nejvýznamnější folklorní, kulturní, společenskou a církevní událostí v Šardicích jsou „Šardický hody“, pořádané každoročně vždy v neděli po svátku svatého Michala.

Folklorní soubor ŠARVANCI

Folklorní soubor Šarvanci vznikl na počátku roku 2002 jako občanské sdružení. Jeho členy jsou mladí zájemci o slovenský folklór, kteří žijí v Praze, nebo je do Prahy přivedly jejich povinnosti. Lze mezi nimi najít jak Slováky, tak Moravany a Čechy, kterým slovenská lidová kultura učarovala. Protože si tanečníci, zpěvačky a muzikanti přinesli s sebou zkušenosti z jiných souborů a v začátku pomohli přátelé ze Slovenska, mohl v krátké době začít soubor vystupovat před publikem.

Šarvanci plánují naplnit repertoár tanci, písničkami a muzikou ze všech regionů Slovenska. Na potvrzení toho začali tanci z východu z oblasti Šariše a Zemplína a současně ze západu z Kubry (Trenčín). Dívčí pěvecká skupina zvolila za svůj repertoár písničky z Moravského Lieskového a muzika se sehrává při krásných lidových melodiích z celého Slovenska.

Šarvanci (nezbedníci, rozjásaná chasa) by rádi dostáli svému jménu a přinášeli svým divákům radost a pohodu při společných setkáních se slovenskou lidovou kulturou.

Folklorní soubor ŠPINDLERÁČEK

Folklorní soubor Špindleráček reprezentuje své město Špindlerův Mlýn od roku 1972. Zabývá se folklorem Krkonoš a Podkrkonoší.

Šedesátičlenný kolektiv sdružuje tanečníky a muzikanty ve věku od 4 do 37 let. Divákům v ČR i v zemích Evropy přináší písničky, které provázely tkalce za tkalcovským stavem, perlaře při navlíkání korálí, ševce za ševcovským verpánkem, pašeráky při cestách za hranice a samozřejmě muzikanty při lidových zábavách horalů. Nezapomíná ani na vládce hor -  Krakonoše, který soubor doprovází na všech cestách za lidovou písničkou.

Přes 900 vystoupení FS Špindleráček svědčí o zájmu veřejnosti o folklor krkonošského regionu. Soubor se stal pravidelným účastníkem Mezinárodního folklorního festivalu Pražský jarmark.

Dětšký folkorní soubor VRBINA

Dětský folklorní soubor Vrbina založili v září roku 1999 členové souboru Gaudeamus, kteří chtěli vše, co se naučili při poznávání a pochopení naší lidové kultury, předat mladé generaci a vést své mladé členy k lásce k národnímu bohatství.

Soubor se zabývá zpracováním českého lidového umění - písničkami, tanci, dětskými hrami, na jejichž podkladě rozvíjí dětskou hudebnost, rytmické cítění, pohybovou kulturu a spontánnost projevu. Zdrojem výběru představovaných lidových písní, říkadel, tanců a působivých jevištních pásem je převážně oblast středních, východních a západních Čech.

Členové souboru jsou děti ve věku od 5 do 15 let.  Účastní se mnoha vystoupení vázaných na lidové zvyky (např. masopust, Velikonoce, letnice, Vánoce). Soubor vystupuje na folklorních festivalech pořádaných FoS ČR, lidových slavnostech, jarmarcích a folklorních přehlídkách po celé republice i v sousedních zemích. Je spolupořadatel komorního festivalu "Na sv. Jána" konaného v prostorách Toulcova dvora.

Samozřejmou součástí vystoupení jsou lidové kroje a živá lidová muzika. V poslední době spolupracuje soubor s Dětskou lidovou muzikou z Chrástu u Plzně.

Zahraniční soubory

Agrupación Folclórica Queixumes dos Pinos, Španělsko

Soubor Queixumes Dos Pinos vznikl v roce 1995 v A Derrasa za účelem vyhledávání, rozšiřování a podporování lidového galicijského folklóru.

Během těchto 17-ti let soubor ve svých vystoupeních ukazuje svoje hudební bohatství v různých zemích světa a stal se skutečným vyslancem kulturní tradice své země.
Soubor má celkem 45 členů ,z nich je 7 hudebníků a 38 tanečníků a jsou věkovém rozpětí od 14 do 32 let. Navíc má ještě skupinu 18-ti bubeníků.Během působení souboru více jak 1000 žáků nahlédlo do tajů tradičního galicijského folkloru a podíleli se na jeho šíření v mnoha státech světa.
Soubor má v současné době tanční školu, kterou tvoří 600 žáků různých věkových skupin,rozdílné umělecké úrovně.Tito žáci jsoi v mnoha různých souborech v centrech Ourense a celé její provincie.
Navíc má svou taneční a hudební školu, čítající na 150 žáků a dalších 450 studujících v různých centrech, asociacích a obcích, kde členové souboru vyučují.

GRUPO DE DANZAS "AMOR RUIBAL" DE BARRO, BARRO - PONTEVEDRA , Španělsko

Soubor Grupo de Danzas " AMOR RUIBAL" de Barro vznikl v říjnu 1983 za účelem udržování kulturních a foklorních tradic.

Je tvořen 60-ti členy-zpěváky, tanečníky, hráči na dudy a na bubínky.Věkové rozpětí je od 3 do 46-ti let.V roce 2007 vznikl 25-ti členný dětský pěvecký soubor a soubor bubeníků, tvořený dětmi od 3 do 15-ti let.AMOR RUIBAL již osmnáctkrát vystupoval v Portugalsku, v roce1992 účinkoval na Olympiádě v Barceloně, v roce 2006 v Asturii, v roce 2007 na Mallorce a samozřejmě v Galicii v Lugo, Ourense, A Coruňa, Pontevedra, několikrát vystupoval v galicijské televizi.

Soubor se zaměřuje na spolupráci a výměnu zkušeností z oblasti kultury a to jak na celošpanělské, tak i mezinárodní úrovni.Zajímá se o historii každého tance, který ma v repertoáru, jako muiňeiras, jotas (čti chotas), pasodoble,vals,rumba, polka atd. A s hrdostí zobrazuje tradiční prvky vlastní kulturní identity.

Taneční skupina Univerzity Hebei, Tianjin, Čína

Taneční skupina Univerzity Hebei byla založena v r. 1988 a vychovala více než 2000 talentovaných tanečníků, na více než 50 tanečních vystoupeních získala ocenění na různých úrovních a se svými výkony se představila na přibližně 200 významných událostech v posledních dvou desetiletích.

Čínská federace literárních a uměleckých kruhů doporučila taneční soubor Univerzity Hebei v srpnu 1995 na turné v Rumunsku, Maďarsku a Rakousku, kde se představili na 48 vystoupeních. V červenci 2008 se skupina zúčastnila Mezinárodního folklorního festivalu umění v USA, kde během 12 dnů měli 18 vystoupení.

Na mezinárodních festivalech soubor fascinuje zahraniční publikum svým elegantním tancem a nádhernými kostýmy  v tradičním stylu, jenž navazují na bohatou historie čínské kultury.

Členové taneční skupiny Univerzity Hebei  navazují upřímná přátelství s lidmi z celého světa – účastníky mezinárodních folklorních festivalů.V repertoáru skupiny je zahrnuto velké množství choreografií, jenž jsou realizovány s mladickým nadšením a na vysoké umělecké úrovni.

Patří zde například choreografie "cválající kůň", symbolizující sílu a toleranci mongolských mužů, "bubnový tanec" - podpora podnikatelského ducha, "milovník Kangdingu" - zdůrazňuje horlivé nadšení a rytmické vítězství, "císař Qin počítá své vojáky" - o terakotových bojovnících prvního čínského císaře, "vůně květů jasmínu" - vyjadřuje jemnou ženskou krásu a "šarm kaligrafie" -odráží kulturní bohatství umění čínské kaligrafie.

Univerzita se nachází ve městě Tianjin, jenž se nachází asi 120 km od hlavního města, Pekingu. Město Tianjin má za sebou 600 let historie a nacházejí se zde nejznámější nádherná místa a historické památky Číny. Mezi ně patří zahrada Ning, chrám Tianhou, chrám Dule, Velká zeď v průsmyku Huangya, krajina Panshan atd. Vzhledem k počtu obyvatel (asi 10.000.000), je Tianjin jedním z nejvíce prosperujících podnikatelkých oblastí, distribučním centrem pro zboží a materiály. Značné úsilí se vynakládá do rozvoj Tianjinu, především coby finančního centra pro severní Čínu, mezinárodního obchodního města a volný přístavu.

Compaňía Folclórica Orizaba del Instituto Regional de Bellas Artes Orizaba

Soubor se jmenuje Compaňía Folclórica Orizaba del Instituto Regional de Bellas Artes Orizaba (Folklórní soubor Orizaba oblastního institutu krásného umění Orizaby). Ředitelem souboru je Pepe Solorio. Soubor splňuje požadavky folklorních festivalů v ČR – má vlastní živou hudbu, vyznačuje se profesionalitou a třicet umělců souboru představí tradice Mexika.

Pepe Solorio, hrdý Orizabeňan, tanečník a choreograf začal svoje taneční studium ve 12-ti letech. Po jedenáctileté přípravě měl svoje první půlroční profesionální angažmá v Cancúnu.(Kankúnu)
Následuje účast ve Folklórním Baletu Mexico de Fiesta na ostrově Cozumel (Kozumel) kde tančí na výletních lodích.V roce 2001 se stává členem Folklorního Baletu Amália Hernandez a účinkuje na velkých jevištích, jako je scéna Krásného umění a scéna v Národní síni.
V roce 2003 vystupuje a je vybrán na rok a půl trvající účinkování v baletu Jarocho (Charočo) , který vystupuje po celém Mexiku.
V roce 2004 odjíždí na půl roku do Evropy, kde reprezentuje Mexiko v Národním folklórním španělském souboru.
Navštěvuje Paříž, Brusel, Gent, Brugy, Amsterodam, Milán,Florencii, Benátky, Pisu a Řím.
V roce 2005, po svém návratu, pokračuje v práci jako tanečník v souboru Mladých Zapateadorů (tanec podobný dupáku) se známým choreografem a tanečníkem Ernesto Luna Ramírezem.
Ještě zbývá podotknout, že běhěm své kariéry tanečníka a choreografa se zúčastnil různých kurzů za účelem pokračování v profesionální přípravě. V současné době je ředitelem a choreografem Folklórního souboru Orizaba v Regionálním institutu krásného umění v Orizabě.

Mexická kultura je ve skutečnosti mozaikou kultur.To, co se začalo nazývat jako "mexické", je ovlivněno kulturními prvky nejrozmanitějších druhů, ať už moderními, starobylými, recyklovanými. Způsob života v Mexiku zahrnuje mnoho aspektů z vesnic z období před španělskou kolonizací a z doby kolonizace. Mexický lid je velmi hrdý na svou zem, kulturu, etnikum a způsob života. Ostatními důležitými prvky jsou rodinná soudržnost, respekt, těžká práce a společenská solidarita.

Soubor představuje výlet po historii jednotlivých regiónů Veracruz (Verakruz), jako jsou Střední část, Vysokohorská oblast, Sotavento, Huasteca Veracruzana (Huazteka Verakruzana), a seznamuje s našimi kořeny. Jdeme reprezentovat náš stát pod názvem " Verakruz žije".

Soubor písní a tanců Ziemi Goleniowskiej "INA", Goleniow, Polsko

Soubor Melodie z Uzbekistánu, Taškent, Uzbekistán

„Melodie z Uzbekistánu“ je soubor, který představuje tradiční instrumentální hudbu. Složení muziky se formovalo během staletí a nyní jej můžeme slyšet na svatbách, folklorních festivalech, svátcích a jiných ceremoniích. Můžeme říct, že členové souboru opět oživili staré nástroje, např.: qonun, nay, gijak, chang. Skupina zaměřila svoji tvůrčí činnost na nové ztvárnění hudebních materiálů prostřednictvím improvizace. Díky originalitě skladeb a intonační logice se snaží přiblížit širším vrstvám posluchačů.

Skupina představila tradiční uzbeckou hudbu v nejméně 30 zemích celého světa. Více než 100 skladeb skupiny se nachází ve zlatém fondu Uzbekistánu.

Hudební nástroje:

Doira, surnay, gijak, nay, konun, rubab, buben.

Kroje:

Uzbecké kroje jsou velmi světlé. V minulosti byl originální uzbecký oděv přizpůsoben klimatu, životním podmínkám a kmenovým zvykům a tradicím. Ještě v 19. století si oděv zachovával  archaické znaky: široký, dlouhý, jednoduchý střih, skrýval tvary lidského těla. Nosilo se jednotné oblečení pro zimní a letní období, muži, ženy i děti nosily velmi podobné formy a střih.

Tradiční uzbecký mužský oděvy se skládal z teplého prošívaného pláště - chapan, svázaného šátkem nebo šálou, tradiční čepice  - tyubiteika a vysokých bot, vyrobených z tenké kůže. Muži nosí košile s dlouhými rukávy z rovného střihu, spodní roucho a vrchní roucho. V letním období se užívaly lehké materiály , pro zimní období teplé prošívané látky. Oděv měl po stranách rozparky, kvůli pohodlí při chůzi a sezení.

Dámský oděv se sestával z tradičního pláště, praktického oděvu ze saténu a šalvary - široké, lehké kalhoty zužující se v dolní části. Na hlavě nosily šátek nebo turban – dlouh úzký kus látky z hedvábí, lnu nebo bavlny, který byl natočen kolem hlavy. Sváteční oděvy byly vyrobeny z různých, dražších, barevných tkanin a výšivek.

Dětské oblečení se velmi podobalo oblečení dospělých.

Přestože měly tradiční oděvy společné rysy, oděvy se od sebe odlišovaly dle různých regionů, kmenů, originálním tkaním, formou střihů.